Henri Grégoire
Henri Grégoire | |
---|---|
Rodné jméno | Henri Grégoire |
Narození | 4. prosince 1750 Vého |
Úmrtí | 28. května 1831 (ve věku 80 let) Paříž |
Místo pohřbení | Pantheon (od 1989; 48°50′46″ s. š., 2°20′46″ v. d.) |
Alma mater | Univerzita v Nancy |
Povolání | politik, katolický kněz a spisovatel |
Ocenění | komandér Řádu čestné legie |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Funkce | Ústavní biskup (1791–1801) prezident Ústavodárného shromáždění (1791) předseda Národního konventu (1792) člen Rady pěti set (1795–1799) prezident Zákonodárného orgánu (1800) … více na Wikidatech |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Henri Jean-Baptiste Grégoire zvaný abbé Grégoire (4. prosince 1750 Vého – 20. května 1831 Paříž) byl francouzský duchovní a politik, který hrál významnou roli během Velké francouzské revoluce.
Život
Byl synem krejčího, studoval u jezuitů v Nancy a na kněze byl vysvěcen roku 1782. Roku 1789 byl v obvodě Nancy zvolen do generálních stavů, a stal se tam vůdcem revoluční části kléru, prosazující zrušení stavovských privilegií. Spolu s Pétionem či Robespierrem patřil v rámci Národního ústavodárného shromáždění k zástupcům radikální levice požadujcí mimo jiné zavedení všeobecného mužského volebního práva a později také republikánského zřízení. Roku 1790 byl zvolen konstitučním biskupem v Blois, jímž zůstal do roku 1801. V Národním Konventu se řadil mezi zástupce tzv. Pláně (la Plaine), tvořící pomyslný politický "střed" mezi girondistickou "pravicí" a montagnardskou "levicí".[1] Zároveň dál působil jako politik a organizátor francouzské konstituční církve. Později patřil k odpůrcům Napoleona Bonaparta, kvůli tomu musel na čas do exilu. Zemřel v chudobě roku 1831 v Paříži. Jeho ostatky byly roku 1989 přeneseny do pařížského Pantheonu.
Henri Grégoire se jako politik zasazoval za lidská práva, zrušení otroctví a zrovnoprávnění Židů ve veřejném životě. Sporná je jeho snaha potlačit místní dialekty a nahradit je spisovnou francouzštinou, jež se na dlouhou dobu stala východiskem jazykové politiky francouzského státu.
Reference
- ↑ MCPHEE, Peter. Liberty or Death: The French Revolution. New Haven: Yale University Press, 2016. Dostupné online. S. 169.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Henri Grégoire na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Osobnosti pohřbené v Pantheonu v Paříži | |
---|---|
18. století | |
19. století | 1806: François Denis Tronchet • Claude-Louis Petiet • 1807: Jean-Baptiste-Pierre Bevière • Louis-Joseph-Charles-Amable d'Albert de Luynes • Jean-Étienne-Marie Portalis • Louis-Pierre-Pantaléon Resnier • 1808: Antoine-César de Choiseul-Praslin • Jean-Frédéric Perregaux • Jean-Pierre Firmin Malher • Pierre Jean Georges Cabanis • François Barthélemy Beguinot • 1809: Girolamo-Luigi Durazzo • Jean-Baptiste Papin • Joseph-Marie Vien • Pierre Garnier de Laboissière • Justin Bonaventure Morard de Galles • Jean-Pierre Sers • Emmanuel Crétet • 1810: Louis Charles Vincent Le Blond de Saint-Hilaire • Jean Lannes • Giovanni Battista Caprara • Charles Pierre Claret de Fleurieu• Jean-Baptiste Treilhard • 1811: Nicolas Marie Songis des Courbons • Charles Erskine de Kellie • Alexandre-Antoine Hureau de Sénarmont • Michel Ordener • Louis Antoine de Bougainville • Ippolito-Antonio Vincenti-Mareri • 1812: Jean-Guillaume de Winter • Jean-Marie Dorsenne • Auguste Jean-Gabriel de Caulaincourt • 1813: Joseph-Louis Lagrange • Jean-Ignace Jacqueminot • Hyacinthe-Hughes Timoléon de Cossé-Brissac • Justin de Viry • Jean-Jacques Rousseau • Frédéric Henri Walther • 1814: Jean-Nicolas Démeunier • Jean-Louis-Ebenezer Reynier • Claude Ambroise Régnier • 1815: Claude Juste Alexandre Legrand • Antoine-Jean-Marie Thévenard • 1829: Jacques-Germain Soufflot • 1885: Victor Hugo • 1889: Théophile Malo Corret de La Tour d'Auvergne • Lazare Carnot • Jean-Baptiste Baudin • François Séverin Marceau • 1894: Marie François Sadi Carnot |
20. století | 1907: Marcellin Berthelot • 1908: Émile Zola • 1920: Léon Gambetta • 1924: Jean Jaurès • 1933: Paul Painlevé • 1948: Paul Langevin • Jean Baptiste Perrin • 1949: Félix Éboué • Victor Schoelcher • 1952: Louis Braille • 1964: Jean Moulin • 1987: René Cassin • 1988: Jean Monnet • 1989: Henri Grégoire • Gaspard Monge • Nicolas de Condorcet • 1995: Marie Curie-Skłodowská • Pierre Curie • 1996: André Malraux |
21. století | 2002: Alexandre Dumas • 2015: Pierre Brossolette • Geneviève de Gaulle-Anthonioz • Germaine Tillion • Jean Zay • 2018: Antoine Veil • Simone Veilová • 2020: Maurice Genevoix • 2021: Josephine Bakerová |
Osobnosti jsou uváděny podle roků uložení jejich ostatků do Pantheonu. |